Polské herecké osobnosti (část první)

V Polsku neexistuje hvězdný systém v takové míře jako ve větších kinematografiích. To ovšem neznamená, že by se v polské kinematografii neobjevila řada výraznějších hereckých osobností. V tomto článku si představíme některé z nich, a příště se zaměříme na herečky.

Zbigniew Cybulski (1927-1967)
Cybulski bývá označován za polského Jamese Deana. Ke slávě ho dovedla především hlavní role ve filmu Popel a démant (1964) od Andrzeje Wajdy, díky níž se stal idolem mládeže. Jeho život byl kvůli nehodě ukončen předčasně, ale přesto zvládl vytvořit řadu zajímavých filmů.

Franciszek Pieczka (*1928)
Pieczka se věnuje herectví již přes šedesát let. Získal cenu za celoživotní přínos filmu. Čeští diváci si ho pamatují nejvíc ze seriálu Čtyři z tanku a pes.

Bronislav Poloczek (1939-2012)
Bronislav Poloczek se věnoval filmu, televizi i divadlu. Často se objevoval v českých dílech, jako jeden příklad za všechny jmenujme film Černí baroni (1992).

Kultovní komedie Černí baroni podle předlohy M. Švandrlíka

Jerzy Stuhr (*1947)
Stuhr je vzpomínán především díky sci-fi satiře Sexmise (1982), v níž ztvárnil hlavní roli, ale stejně jako všichni zmínění v tomto článku má na kontě spoustu pozoruhodných filmů. Za zmínku stojí jeho spolupráci s dvěma významnými režiséry – Krysztofem Kieslowskim a Juliuszem Machulskim (viz již zmíněná Sexmise).

Bogusław Linda (*1952)
Tohoto talentovaného polského herce můžeme znát i z českých filmů, objevil se například ve filmech Je třeba zabít Sekala (1998) či Kajínek (2010). Spolupracoval s režisérkou Agniezskou Holland a často ztvárňuje psychologicky rozporuplné a komplikované postavy.

Olaf Lubaszenko (*1968)
Lubaszenka mohou čeští diváci znát především díky hlavní roli ve filmu Je třeba zabít Sekala, ale jeho kinematografie je daleko bohatší. Kromě herectví se rovněž věnuje režii.